Podruhé v kariéře převzal ocenění pro nejlepšího florbalistu uplynulého ročníku Marek Beneš, který navíc převzal i fanouškovskou cenu pro hvězdu sezony. Kapitán střešovického tatranu se podepsal výrazným způsobem pod zisk tří trofejí včetně triumfu v Poháru mistrů.
Marku, podruhé máte cenu pro nejlepšího florbalistu sezony. Co to pro vás znamená?
Těší mě to hodně, především v kontextu toho, že Ondřej Němeček s Filipem Langerem hrají klíčové role v nejlepší lize světa. Je to samozřejmě zásluha Tatranu a celého týmu. Zisk treblu je něco neskutečného a je to samozřejmě velký díl toho, proč jsem cenu pro nejlepšího florbalistu obdržel.
Navíc jste vyhrál cenu pro Hvězdu sezony. Jak moc vás těší to, že vaše výkony v průběhu sezony a v důležitých momentech zaujaly fanoušky a fanynky natolik, že vás vynesli na první místo i v této anketě.
Je to moje premiéra v této anketě, nikdy jsem nebyl ani v top tři, takže si toho cením opravdu hodně. Nejsem jim tolik blízký na sociálních sítích, ale snad jim to nahrazuji na hřišti a jsem rád, že si toho všímají (úsměv).
Sám jste zmiňoval zisk treblu. Jak moc výjimečná tedy tato sezona byla?
Nejlepší v kariéře, logicky. Bylo to neskutečné. Celý průběh sezony byl trošku jako horská dráha, minimálně začátek určitě, protože to po prvních kolech nevypadalo moc dobře. N nakonec jsme to přetavili v největší úspěch v historii. Bylo to vážně skvělé, stejně jako oslavy po konci sezony. Ještě teď se z toho trošku vzpamatovávám, ale zároveň se musíme připravovat na další ročník.
Oslavy proběhly v zahraničí. Prozradíte, kdo je nejvíce organizoval?
Docela dost jsem se podílel na organizaci já. Měli jsme od sponzorů peníze do kabiny za vstřelené góly. Kuba Menhart (generální manažer Tatranu, pozn. red.) mě oslavil již v průběhu sezony s tím, že bychom to mohli využít na nějaký teambuilding. Napadlo mě udělat to takhle, i když to bylo velké riziko, protože jsme odlétali ráno hned po superfinále. Mohlo se tedy stát, že bychom letěli trošku smutní, ale i tak bychom to přežili (úsměv). Bylo to trošku spekulativní, ale vyšlo to tak, jak mělo. Zapadlo to do sebe a bylo to fakt neskutečné.
To všechno je důvodem, že pokračujete v Tatranu i následujících třech letech. Čím ty další sezony ještě vyšperkovat?
Museli bychom toho asi vyhrát ještě mnohem víc, aby nás to omrzelo. Naše motivace je pořád stejná. Chceme vyhrát úplně všechno, co půjde. Uvidíme, na co budou naše výkony v nadcházející sezoně stačit. Do toho je navíc mistrovství světa a po nich v létě Světové hry, takže jak na klubové, tak i na reprezentační úrovni je toho hodně. Není čas na to polevit, ale naopak musíme makat ještě víc.
Zmínil jste mistrovství světa. Co je tedy vaším cílem na světovém šampionátu v Malmö?
Jednoznačně zlato. Na druhou stranu, pořád je to hodně vzdálený cíl. Minimálně musíme vyhrát dva zápasy s absolutně top soupeři na konci turnaje, což nikdy nebude lehký úkol, ať už budeme v jakémkoliv rozpoložení. Budeme muset udělat hodně práce, abychom na to vůbec mohli pomýšlet.
